V poradně často opakuje dotaz na možnost podat si sám daňové přiznání, když zaměstnavatel neuplatnil slevy, které mohly být uplatněny nebo vůbec neprovedl roční zúčtování, z kterého měl vzniknout přeplatek daně.
Pokusím se problematiku zde shrnout:
- Situace, postup a důsledky nejsou zcela jasné a průhledné, protože zákonodárce při sestavování zákonů s touto eventualitou nepočítal a k dané problematice se nevyjadřuje; nenašel jsem ani žádné závazné výklady nebo výsledky soudních sporů.
- K podání přiznání je nutné potvrzení o přijmech a sražených zálohách od zaměstnavatele. Toto potvrzení může zaměstnavatel vystavit, i když již provedl roční zúčtování. Výsledek ročního zúčtování zohlední v potvrzení. Potvrzení však není nutným prostředkem na prokázání příjmů a sražených záloh. Správce daně by měl stejným způsobem akceptovat např. výplatní pásky, pokud jsou věrohodným dokladem (obsahují např. podpis odpovědného pracovníka zaměstnavatele). Pokud zaměstnanec nemá žádný věrohodný doklad o výši příjmů a hlavně o výši sražených záloh na daň a zaměstnavatel mu potvrzení odmítá vydat, je asi nejvhodnější se obrátit na správce daně a zkonzultovat další postup (popř. s žalobou zaměstnavatele na soud). V tomto případě je však potřeba mít prokazatelné důkazy, že poplatník zaměstnavatele žádal o potvrzení a zaměstnavatel jej odmítl.
- Nepodání přiznání (s výjimkou případů, kdy měl zaměstnanec vedle zaměstnání další příjmy, které měl přiznat a nepřiznal) nemůže vést k sankcím vůči zaměstnanci (a to dokonce ani v případě, že by vinou zaměstnavatele byly dosavadní zálohy nižší než měly být a přiznání by vedlo k doplatku daně).
- Pokud nebylo dosud zaměstnancem přiznání podáno, neodporuje to zákonu podat řádné přiznání (s cílem dodatečně získat přeplatek nebo uplatnit slevu), a to ani v případě, že zaměstnavatel před tím provedl roční zúčtování.
- Pokud však je podáno řádné přiznání pozdě (za rok 2015 po termínu 8. 4. 2016), vzniká riziko pokuty za pozdní podání. Při podání řádného přiznání po více než 107 dnech (po 16. 7. 2016 pro rok 2015) je tato pokuta ve výši 5 % z celkové daně uvedené na přiznání, což může v některých případech převýšit uplatňovanou slevu nebo očekávaný přeplatek. Při dřívějším podání se pokuta úměrně snižuje. Pokuta do 200 Kč se nevyměřuje.
- Zákonu pravděpodobně neodporuje ani podání dodatečného přiznání s tím, že za doposud vyměřenou daň lze považovat zúčtování provedené zaměstnavatelem popř. součet všech odvedených záloh v případě, že zúčtování nebylo provedeno (úvaha však nemá jednoznačnou oporu v zákoně a proto by mohla být správcem daně odmítnuta nebo zpochybněna). Při podání dodatečného přiznání je nutné uvést důvod podání dodatečného přiznání - "protože daň nebyla stanovena správně, neboť nebyla zohledněna sleva..." popř. "protože daň nebyla stanovena správně, neboť nebylo provedeno roční zúčtování..." a okamžik zjištění tohoto důvodu (nejlépe libovolný den předcházejícího měsíce před podání přiznání). Výhodou dodatečného přiznání je, že nepřipadá v úvahu pokuta za pozdní podání.
- V dodatečném přiznání nelze uplatnit snížení základu daně o dary, které poplatník zapomenul uvést, nebo mu zaměstnavatel nezohlednil. Teoreticky (ale neočekával bych to i v praxi) může správce daně zamítnout dodatečné přiznání i v případě, že bude uplatněna sleva pouze za část období (tj. v případech kdy nebylo možné uplatnit za celé období a je krácena na několik dvanáctin).
- Podání řádného přiznání i dodatečného přiznání je možné do lhůty 3 let. Přesněji do 1. 4. 2017 lze podat řádné přiznání za roky 2013 - 2015,
- V případě podání řádného přiznání byste přeplatek měli obdržet do 30 dní od podání přiznání. V případě podání dodatečného přiznání je potřeba o vrácení přeplatku zažádat a obdržíte jej koncem druhého měsíce následujícího po uvedeném datu zjištění pochybení.
Pokud byste chtěli řešit vrácení části daní tímto způsobem, doporučoval bych vždy začít podáním dodatečného přiznání a počkat na reakci správce daně. pb