Daň při souběhu příjmů ve dvou zemích:
1. REZIDENT
Pokud máte příjmy ve dvou nebo více zemích je vždy jako první nutné určit, ve které zemi jste rezidentem:
- skutečnost, jestli jste daňovým rezidentem v ČR určuje český zákon o daních z příjmů (ZDP § 2 (2)), který uvadí, že českým rezidentem je každý, kdo má v ČR bydliště (to nemusí být trvalé bydliště, ani vlastnictví bytu, ale místo, kde může přebývat - třeba i pronajaté nebo zapůjčené) nebo se zde obvykle zdržuje (to jest pobývá v ČR více než jinde, i když zde nemá pevný byt),
- skutečnost, jestli je poplatník daňovým rezidentem v jiné zemi určují zákony té jiné země a to většinou obdobně (ne však vždy zcela shodně).
Takže můžete být rezidentem ve více zemích současně popř. i v žádné zemi na světě. Dle smlouvy o zamezení dvojího však nemůžete být zároveň rezidentem ve dvou zemích, které takovouto smlouvu podepsali - smlouvy určují, kde je rezdientem poplatník, který má bydliště v obou zemích (popř. splňuje podmínky rezidenství v obou zemích).
V praxi často funguje, že poplatník, který se "cítí být" rezidentem v jedné zemi a vyhovuje mu to, většinou dokáže tento výklad obhájit, registrovat se v této zemi (na finančním úřadě) jako rezident a s potvrzením o rezidenství z jedné země obhájit, že není rezidentem v zemi druhé (pokud existuje mezi těmito zeměmi smlouva o zamezení dvojího zdanění). Dá se tedy říci, že v řadě případů se poplatník může sám rozhodnout a relativně snadno přesvědčit finanční úřady obou států.
Jako rozhodující pro stanovení rezidenství ve většině smluv jsou "užší osobní a hospodářské vztahy", tedy tam, kde má poplatník rodinu, příbuzné, přátelé, zaměstnání, nemovitosti, účty v bankách, registrované vozidlo atd. Všechhny tyto okolnosti lze použít v případě potřby jako argument pro rezidenství.
Příklad: Osoba, která vlastní v ČR domek, kde momentálně žijí její rodiče a má v Rakousku zaměstnání a pronajatý byt, ve kterém žije se svým partnerem, je určitě rezidentem v Rakousku. A to i v případě, že má českou státní příslušnost, českou národnost, má ve svém domku v ČR trvalé bydliště a byt v Rakousku je pronajat na jméno partnera. Pokud však za rodiči dojíždí a má v plánu se do ČR vrátit a je v Rakousku pouze na dobu několika let momentálního zaměstnání, může prohlásit, že je rezidentem v ČR a oba finanční úřady to budou s největší pravděpodoností respektovat. A to i v případě, kdy byt v Rakousku koupí do svého osobního vlastnictví a rakouského partnera si vezme za manžela/ku.
Zákon výslovně neřeší případy, kdyby někdo byl v jednom roce několik měsíců rezidentem v jedné zemi a zbytek v jiné zemi, i když tuto situaci ani nevylučuje. V praxi se však posouzení rezidenství provádí s ohledem na celý rok. Není však žádný ustálený výklad, který by tvrdil, že rezidnetem je poplatník podle toho, kde je v průběhu roku delší dobu rezidentem nebo kde je rezidentem poslední den období.
Příklad: Osoba, která do 30. září 2016 byla jednoznačným rezidentem ČR se natrvalo odstěhuje do Austrálie. Od 1. října je jasným rezidentem Austrálie. V praxi se poplatník rozhodne, jestli pro rok 2016 ještě bude rezidentem ČR nebo již bude rezidentem Austrálie.
2. Zdanění českého rezidenta v zahraničí
Český rezident zdaňuje v zahraničí pouze příjmy, které tam dosáhl a to podle pravidel té země, kde je dosáhl.
Obecná pravidla pro zdanění jsou zpravidla stejná jako pro rezidenty dané země, i když nějaké výjimky být mohou.
Pokud má český rezident v zahraničí pouze zaměstnání (u místního zaměstnavatele), řeší tyto problémy zaměstnavatel a český rezident se nemusí o zdanění starat.
Pokud vykonává český rezident práci v zahraničí pro českého zaměstnavatele méně než 183 dní (pracuje v zahraničí na pracovní cestě nebo je dočasně přeložen na kratší dobu) nepovažuje se toto většinou za příjem v zahraničí a je zdaněn v ČR.
Pokud existuje se zahraniční zemí smlouva o zamezení dvojího zdanění, mohou být tyto příjmy v zahraničí osovobozeny od zdanění a zdaní se pouze v ČR.
3. Zdanění českého rezidenta se zahraničními příjmy v ČR
Český rezident zdaňuje v ČR veškeré své příjmy, tedy ty české i ty zahraniční.
Pokud existuje se zahraničních zemí smlouva o zamezení dvojího zdanění, řídí se při zdaňování zahraničních příjmu touto smlouvou. Smlouva může určit, že daný druh příjmů:
- se zdaní pouze v zahraničí a v ČR se již nezdaňují,
- se zdaní pouze v ČR (jako by se jednalo o příjmy z ČR),
- se zdaní v obou zemích, ale ďaň zaplacenou v zahraničí si můžete určitým způsobem započíst na českou daň.
Pokud neexistuje smlouva o zamezení dvojího zdanění, je daň zaplacená v zahraničí výdajem, který snižuje základ daně.
Při zdaňování příjmů ze zaměstnání je v ČR základem daně hrubá mzda zvýšená o hypotetické sociální a zdravotní pojištění, které by bylo ze stejných příjmů odvedeno v ČR.
Příklad: Poplatník je rezidentem ČR, ale vydělává si peníze v daňovém ráji, kde jsou všechny příjmy osvobozeny od daně. Protože je rezidentem ČR, zdaňuje tyto příjmy v ČR a to podle českých pravidel (jako by je inkasoval v ČR).
4. Zdanění rezidenta jiné země v ČR
Český nerezident zdaňuje v ČR pouze příjmy zde dosažené.
Opět platí, že příjem ze závislé činnosti vykonávané v ČR po dobu kratší než 183 dní u zaměstnavatele, který nemá sídlo ani provozovnu v ČR se v ČR nezdaňuje.
Při zdanění příjmů českého nerezidenta dosažených v ČR se postupuje stejně jako u běžného českého poplatníka s následujícími odchylkami:
- slevy na poplatníka (sebe) může uplatnit v kalendářním roce celou i když příjmy pobíral kratší dobu,
- ostatní slevy a odčitatelné položky může uplatnit pouze pokud zdaňuje většinu všech svých příjmů (alespoň 90 %) v ČR, je rezidentem jiné země EU a donese o tom potvrzení svého finančního úřadu.