Změnou zákona o DPH zamotalo Ministerstvo financí asi spoustě drobných živnostníků, kteří podnikali „ve sdružení“ (přejmenovaném novým občanským zákoníkem ne moc vhodně na „společnost“; dále v tomto článku jen „sdružení“) hlavu. A vydáním Pokynu ji GFŘ asi nikomu nerozmotalo. Jsou dokonce tací, co tvrdí, že Finanční správa chce tímto docílit, aby se podnikatelé nespolčovali do „sdružení“, protože s tím mají problémy při výběru daní. Jaké jsou tedy možnosti? (Podotýkám, že se jedná o naše soukromé názory a budeme vděční za jakoukoli připomínku, co je špatně nebo co něčemu odporuje.)
- Změnou zákona o DPH se nemění občanský zákoník ani zákon o daních z příjmů ani jiný zákon – „sdružení“ může dále fungovat stejným způsobem jako doposud. Jeden vybraný člen nakupuje a prodává svým jménem na společný účet (přesněji poměrně na účet každého v předem dohodnutém poměru). Pro účely daně z příjmu budou postupovat jako doposud. Pro účely EET budou postupovat jako doposud.
- Do 31. 12. 2018 může „sdružení pokračovat jako dosud. Zároveň může od kteréhokoli měsíce (popř. čtvrtletí, je-li kvartální plátce DPH) změnit způsob vykazování na „nový“. Pokud tak učiní dříve než 31. 12. 2018, musí tuto skutečnost neformálně (= neexistuje na to žádný předepsaný tiskopis, takže obecným podáním) sdělit správci daně.
- Do okamžiku změny se počítá obrat každého člena „postaru“ tj. jako obrat sdružení za posledních 12 měsíců + případná plnění, které učinil člen samostatně (i když nebudou uvedena v přiznání DPH). od okamžiku změny se prvních 12 měsíců počítá obrat „složitě“. Sčítá se obrat po změně odpovídající podílu člena na sdružení (=pouze jeho část) a k tomu se přičte obrat sdružení před změnou (za tolik měsíců, aby to dalo dohromady 12). Poté se již počítá do obratu jen poměrná část připadající na člena za posledních 12 měsíců.
- Po změně stále nakupuje a prodává sdružení jménem jednoho člena (tj. vystavuje a nechává si vystavovat faktury na DIČ vybraného člena) a ten podává přiznání k DPH ze všech tržeb a uplatňovat odpočet ze všech nákupů. Následně z učiněných nákupů "přefakturuje" (prodá - ale pouze pro účely DPH; z právního hlediska a z hlediska daně z příjmu tento krok nebude účinný) poměrnou část nakoupených věcí každému z ostatních členů = vystaví jeden souhrnný daňový doklad každému na poměrnou část všech plnění, které nakoupil za dané období. A ostatní členové naopak "přefakturují" (vystaví souhrnný daňový doklad pouze pro účely DPH) vybranému členu na všechna plnění (zboží, výrobky, služby, práva), které vybraný člen (svým jménem, ale na společný účet) v daném období prodal. Tyto doklady zahrnou všichni členové do svého daňového přiznání a kontrolního hlášení.
- Doklad, kterým ostatní člen přefakturuje svou poměrnou část prodaných plnění vybranému členovi, bude podkladem pro výpočet obratu tohoto člena. Pro účely výpočtu obratu vybraného člena se bude počítat pouze jeho poměrná část prodeje "cizím" (přefakturace se počítat nebude).
Pokud nechcete fungovat výše uvedeným způsobem, naskýtají se asi následující možnosti:
Založit v.o.s. Jedná se o jednorázový náklad na založení obchodní korporace a následně trvalou změnu – místo daňové evidence vést podvojné účetnictví a nemožnost uplatňovat paušální výdaje. S touto výjimkou bude systém zdanění zachován (na rozdíl od případů, kdy si založí jinou obchodní korporaci – např. s.r.o.)
- Založit s. r. o. Kromě jednorázového nákladu na založení obchodní korporace tím nastane nepříjemná trvalá změna – jak dostat peníze z majetku s. r. o. k osobnímu použití. Na rozdíl od v. o. s. to znamená zvýšené daňového zatížení.
- Vybraný člen bude dále podnikat jako doposud, ostatní se stanou jeho zaměstnanci – v tomto případě rovněž budete muset počítat s výrazně vyššími odvody (daně + pojistné) než dosud.
- Vybraný člen bude dále podnikat jako doposud, ostatní se stanou jeho subdodavatelé – v tomto případě hrozí nebezpečí porušení zákona o zaměstnanosti – tzv. „švarc-systém“. Pokud se mu dokážete vyhnout, je to asi nejlepší a nejjednodušší náhrada sdružení
- Zůstat fungovat jako sdružení a pro účely DPH se zaregistrovat jako skupina – nedomýšlel jsem důsledky, ale mohlo by to být zajímavé.
- Zůstat fungovat jako sdružení a pro účely DPH požádat každého dodavatel, aby vám vystavil dva popř. více daňových dokladů pro každého člena zvlášť a každému odběrateli vystavit více daňových dokladů za každého člena sdružení jeden. Podotýkám, že by asi šlo vystavit jednu fakturu s hlavičkou, účtem atd. vybraného člena (provádět jedinou platbu; obchodní partneři-neplátci by nic nezaregistrovali) a k tomu několik daňových dokladů s hlavičkou, DIČ, rekapitulací atd. jednotlivých členů. Řešení, které možná dnes připadá zcela bláznivé, ale kdoví, třeba se díky změně zákona DPH časem stane v této zemi normální zvyklostí. Faktura by šla do daňové evidence pro účely daně z příjmu, daňový doklad by šel do přiznání DPH a kontrolního hlášení.
- Zmobilizovat Ústavní soud a do konce roku 2018 je přesvědčit k dalšímu akrobatickému kousku (nebo přesvědčit poslance ke schválení nového zákona): zrušit ty části zákona 170/2017 Sb. kterými se ruší „sdružení“ v zákoně o DPH, jakožto další kapce neúměrně komplikující svobodné podnikání drobných živnostníků. pb