Obecně se z dotace DPH neodvádí, jedinou výjimkou je tzv. dotace k ceně, která je pro účely DPH považována za cenu za poskytnuté plnění, i když platbu neprovádí kupující ale donor - poskytovatel dotace. A právě rozšíření definice pojmu dotace k ceně může způsobit řadě neziskovek nepříjemné překvapení.
Za dotací k ceně se bude považovat jakákoli dotace, díky které se sníží cena poskytovaného plnění, díky které bude možné plnění poskytovat za cenu nižší, než jsou náklady popř. i poskytovat zadarmo.
Co to bude znamenat v praxi? Pokud obdrží subjekt dotaci na uspořádání akce, na které se vybírá vstupné (popř. aby mohla akci uspořádat zdarma), pokud obdrží dotaci na to, aby mohl poskytovat služby (nebo i zboží) levněji, popř. zdarma, dá se očekávat, že takováto dotace bude vykládána jako dotace k ceně, tedy jako úplata za vstupné na danou akci nebo jako úplata za poskytované služby nebo zboží – samozřejmě s povinností odvést DPH v souladu s příslušnými předpisy.
Podle druhu veřejně prospěšné činnosti a vztahu k DPH můžeme rozdělit příjemce na čtyři skupiny:
Pokud předmětem činnosti neziskové organizace jsou sociální nebo zdravotní služby, osvobozené vzdělávání, sportovní nebo kulturní služby, práce s dětmi (popř. jiná činnost osvobozena od DPH dle § 57 až 62 zákona o DPH) a organizace je neplátce DPH, pak se pro ni v podstatě nic nezmění.
Pokud však taková organizace je plátcem DPH a uplatnila si letos nebo v minulých letech (byť částečně) odpočet DPH z dlouhodobého majetku používaného i pro tuto činnost, je pravděpodobné že započítávání dotace mezi plnění osvobozené od DPH ji znatelně sníží koeficient. To způsobí, že u movitého majetku a jeho technického zhodnocení pořízeného v posledních pěti letech a u nemovitostí a technického zhodnocení nemovitostí uplatněného v odpočtu v posledních 10 letech bude muset vracet část nároku DPH zpět. Obdobně u nově nakoupených plnění se jí pravděpodobně sníží nárok na odpočet DPH, pokud plnění používá současně pro osvobozenou činnost i pro ekonomickou činnost podléhající DPH a to aniž by se změnil poměr použití pro tyto činnosti.
Pokud bude dotace poskytnuta na jiné činnosti (např. zahrádkáři, protidrogová prevence, ochrana zvířat, podporu menšin atd.), tedy na plnění, které není od DPH osvobozeno dle výše uvedených paragrafů a organizace není plátcem DPH, budou se dotace započítávat do obratu a mohou způsobit, že se tyto organizace stanou plátcem DPH překročením obratu 1 mil. Kč.
Pokud bude dotace na tyto jiné činnosti a příjemce dotace bude plátcem DPH, musí odvést z dotace DPH. To znamená, dostane-li 1 210 tis. Kč dotace, odvede 210 tis. Kč zpět státu v podobě DPH a zbyde mu pouze 1 000 tis. Kč na vlastní financování činnosti. Pokud na to nebude myslet již při rozpočtu u žádosti na dotaci nebo pokud si zmíněných 210 tis. Kč nevydělá jiným způsobem, tak nebude umět splnit podmínky dotace. (A zároveň se obávám, že pokud toto do rozpočtu uvede, tak to stejně neprojde, přesto, že se jedná o dotaci na období, kdy změna má platit).
V úvahu přichází i varianta, že neplátce se po inkasu první části dotace stane plátcem DPH a z další části již bude odvádět DPH.
V současném znění návrhu zákona bohužel není přechodné ustanovení, které by změnu definice dotace k ceně aplikovalo až na dotace, u kterých byla žádost podaná po účinnosti změny zákona (po 1. 1. 2019). Takovéto přechodné ustanovení by alespoň teoreticky umožnilo se na změnu připravit vhodným sestavením rozpočtu. Ve stávajícím stavu budou organizace žádat o dotaci a přikládat rozpočet v době (v roce 2018), kdy si nebudou jistí (a řada z nich ani nebude tušit), jak kalkulovat s DPH v době kdy dotaci přijmou (v roce 2019).
Vzhledem k tomu, že změna je v souladu se Směrnicí EU, dá se předpokládat, že bude schválena. Je tedy na jednotlivých příjemcích dotací, jak se s tím dokáží vypořádat. O doplnění přechodného ustanovení je možné usilovat.