Formální záležitosti
- nejedná se o zákon, který by dával právo zaměstnavatelům na příspěvek, jde jen o využití možnosti příspěvku MPSV (konkrétně Úřadů práce) přispět zaměstnavatelům na mzdy – tudíž není právní nárok, ale lze žádat a je nutné žádat (je to postaveno na stejném principu jako dotace),
- z důvodů, že to není zákon, mohou být některé formulace vágnější, nepřesné a může být kdykoliv změněno – obdobně jako u dotací, kde často přesné podmínky nezná ani příjemce, ale někdy ani poskytovatel,
- z textu mně vyplývá, že bude poskytnuto všem žadatelům, pokud se neobjeví chyba v žádosti nebo nesrovnalost s údaji evidence správy sociálního zabezpečení – pokud se objeví má šanci žadatel chyby odstranit, vysvětlit a podat žádost znovu,
- cílem je poskytnout příspěvek rychle a teprve následně s přísnými sankcemi postihovat neoprávněné čerpání,
- postup má dva kroky:
- 1. obecná žádost bez vyčíslení nároku a
- 2. konkrétní nárok za měsíc březen
- 2. konkrétní nárok za měsíc duben,
- od 6.4. lze podávat 1. krok žádosti, není omezení do kdy (ale z právního hlediska může být legálně kdykoli bez výstrahy s okamžitou platností zastaveno),
- žádosti je nutné podat webovou aplikací, která bude zřízena na https://www.uradprace.cz/ , pro podání je nutná datová schránka nebo elektronický podpis (jiná forma nebude),
- přílohou k žádosti je smlouva o bankovním účtu, na který mají být prostředky zaslány,
- pokud žádost nepodává statutár, musí být doplněna plnou mocí
- vzhledem k elektronickému způsobu podání není zřejmé, jak formou, ale asi opatřenou elektronickým podpisem,
- v případě chyb v žádosti bude žadatel upozorněn a podává žádost znovu (nedoplňuje, neopravuje původní žádost),
- v případě schválení žádosti (z právního hlediska tím dojde k uzavření smlouvy mezi zaměstnavatelem a MPSV, kterou již nelze jednostranně změnit) podá zaměstnavatel opět přes formulář vyčíslený nárok, a to za každý režim (viz dále) a každý měsíc prostřednictvím zvláštního formulářem (podání obdobně jako žádost)
- není omezení, do kdy je potřeba nárok vyčíslit (pokud by došlo k soudnímu sporu, asi by se uplatnily obecné promlčecí lhůty),
- ve vyčíslení uvádí všechny údaje formou čestného prohlášení, prokazující doklady bude předkládat až při kontrole
- refundované mzdy budou za období od 12.3 do 30.3. 2020 a za období od 1.4. do 30.4 2020
- týká se pouze zaměstnanců zaměstnaných dle českého zákoníku práce (nikoliv smluv podle zákonů jiné země, smluv o výkonu funkce apod.) a za které se sociální pojištění odvádí v ČR
- netýká se a nelze žádat u zaměstnanců, kteří:
- dostávají místo mzdy plat,
- odvádějí sociální pojištění v zahraničí,
- pracují na dohody mimo pracovní poměr (DPP a DPČ),
- jsou ve výpovědní lhůtě,
- ukončili v dané době do 30.4. z jakéhokoli důvodu pracovní poměr (s výjimkou okamžité výpovědi pro zvláště hrubé porušení povinnosti), tedy pokud se za zaměstnance bude žádat náhrada za březen, nelze s ním v dubnu uzavřít dohodu o okamžitém ukončení pracovního poměru,
- mají hrazenou mzdu z příspěvků úřadu práce,
- mají hrazenou mzdu z jakékoli dotace,
- nemohou žádat zaměstnavatelé, kteří:
- jsou v konkurzním řízení nebo v likvidaci,
- obdrželi v době tří let před žádostí pokutu za švarc systém nebo nelegální zaměstnávání (cizinců),
- podmínkou je skutečné vyplacení mzdy a řádné (tj. i včasné) odvedení ZP a SP z této mzdy (včasný odvod daně se nezkoumá, ale vzhledem k nutné bezdlužnosti je rovněž potřeba),
- podmínkou je bezdlužnost vůči:
- správě sociálního zabezpečení,
- zdravotním pojišťovnám,
- finančním úřadům a
- celním úřadům.
- MPSV chce tuto podmínku zrušit, ale to může pouze parlament změnou zákona o zaměstnanosti (bude se projednávat v parlamentu 7.4.),
- dle mého přesvědčení (pokud parlament nezruší podmínku):
- žádost může podat i poplatník, který dluhy má,
- úřady práce by měly posoudit bezdlužnost v okamžiku odesílání příspěvku (nikoliv v okamžiku podání žádosti)
- pokud se následně zjistí dluh, je to důvod k odejmutí příspěvku, ale nikoliv k sankcím, maximálně k úrokům, ale i to je sporné
- příspěvek je na mzdu zaměstnanců, kteří z důvodů opatření nevykonávali práci podrobněji viz dále) a zaměstnavatel postupoval v souladu se zákoníkem práce,
- pokyn explicitně neříká, ale dle mého názoru se to týká případů, kdy zaměstnancům byla z uvedených důvodů placena náhrada za překážky zaměstnavatele pouze po část dne (zkrácení pracovní doby), ale každopádně bude nutné takový případ správně podepřít právní konstrukcí o překážkách na straně zaměstnavatele.
Příspěvek v režimu A
Vztahuje se na:
- nucené omezení nebo uzavření provozu vládním nařízením (překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 100 % mzdy; do žádosti uvádí číslo opatření) a to dle:
- č. 194 ze dne 12. března (o nouzovém stavu),
- opatřením MZdr (asi 60 jich je na https://koronavirus.mzcr.cz/category/mimoradna-opatreni/ ale pouze pár jich omezuje činnosti) nebo
- opatřením místní hygienické stance (lokální uzavírky);
- zaměstnance v karanténě (překážka na straně zaměstnance – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 14 dní náhrady) tj.:
- nemocné Covidem-19,
- v nařízení karantény z důvodu Covid-19 standardní papírovou formou,
- v nařízení karantény z důvodu Covid-19 eNeschopenkou,
- v nařízení karantény zahraničním orgánem
- nevztahuje se na proplacení prvních 14 dní ošetřovného, tedy ani případů, kdy rodič zůstává s dítětem doma vzhledem k uzavření škol, ale vztahuje se na případy, kdy by byl z důvodů nemoci nebo podezření z nemoci rodič v karanténě
Příspěvek činí 80 % vyplacené mzdy nebo náhrady mzdy včetně odvodů, nejvýše však 39 000 Kč měsíčně za jednoho zaměstnance
- není žádné ustanovení, že by se tato částka krátila, pokud se žádá za kratší než měsíční období.
Příspěvek v režimu B
Vztahuje se na případy, kdy:
- práce zaměstnanců byla znemožněna absencí ostatních zaměstnanců z důvodů karantény, péče o děti či nemoci (překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 100 % mzdy),
- byla z jiného důvodu znemožněna zaměstnanci doprava do zaměstnání … (zcela nejasné a podle mne i pochybné – dle mého názoru asi:) … pokud bylo klasifikováno jako překážka na straně zaměstnavatele-s povinností vyplácet 100 % mzdy,
- byla sníženy nebo zastaveny dodávky vstupů (materiál, subdodávky atd.) (překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 80 % mzdy)
- významně se omezila poptávka po výstupech (překážka na straně zaměstnavatele – zaměstnavatel má povinnost vyplácet 60 % mzdy).
Příspěvek činí 60 % vyplacené mzdy nebo náhrady mzdy včetně odvodů, nejvýše však 29 000 Kč měsíčně.
- není žádné ustanovení, že by se tato částka krátila, pokud se žádá za kratší než měsíční období.
Sankce
Prokázání souvislosti s epidemií korona viru nebude požadována.
V rámci následných kontrol bude prověřováno nejen oprávněnost nároku, ale i dodržení ustanovení zákoníku práce vůči zaměstnancům.
Při kontrole budou průkazními prostředky:
- pracovní smlouvy,
- vnitřní předpisy upravující překážky v práci,
- nařízení karantény zaměstnanci,
- mzdové listy a evidenci docházky prokazujícími vznik překážky v práci a vyplacení příslušné náhrady mzdy v souladu se zákoníkem práce,
- výpisy z účtů prokazujícími výplatu náhrad mezd zaměstnancům a provedení odvedení odvodů,
- doklady prokazující vypovězení zakázek, snížení odbytu, omezení dopravy apod.
Chybné uvedení údajů vedoucí k získání vyššího příspěvku bude sankciována (s největší pravděpodobností) plnou částkou neoprávněně získaného příspěvku plus úroky za dobu držení prostředků 18,3 % ročně.
Úmyslně chybné uvedení údajů v souvislosti s neoprávněným vyžádáním částky většího rozsahu bude klasifikováno jako trestný čin. Vzhledem k tomu, že k němu došlo v době nouzového stavu nebo v souvislosti s nouzovým stavem není jasné, jestli by nemohly být užity vyšší než obvyklé sazby.