Online poradna

Otázka:

Proč mrtví platí vyšší daně než živí?

Dobrý den, prosím o radu, týkající se daně z příjmu- nájmu nemovitosti poplatníka (důchodce, tedy mimo důchod jediný příjem), který v průběhu zdaňovacího období zemřel. Podle správce daně je nutné podat daňové přiznání za období od 1.1.2015 do úmrtí poplatníka a zde lze uplatnit slevu na dani 24 840 Kč. Další daňové přiznání je nutné podat za dobu od úmrtí do konce roku 2015, zde již nelze základní slevu uplatnit a dále podat třetí daňové přiznání za období od 1.1.2016 do doby skončení dědického řízení, kde rovněž nelze uplatnit slevu. S ohledem na celkovou výši příjmu, dochází k paradoxní situaci, kdy "mrtvý" daňový subjekt má ze stejného příjmu vyšší daňovou povinnost než tentýž subjekt za života ( daň v případě jednoho daňového přiznání by byla nulová). Přitom výše daňové povinnosti je dána tak nahodilou událostí jako den úmrtí v průběhu zdaňovacího období a rychlost notáře při dědickém řízení. Názory různých správců daně se přitom liší. Děkuji JK

Odpověď:

Plně s Vámi souhlasím, že je divné, proč mrtví platí vyšší daně než živí, ale nelogické mně to nepřipadá - mrtví mají menší životní náklady, tak si to mohou dovolit.

Až na to, že si nejsem jist, jestli se přiznání za období dědického řízení má 31.12 rozdělovat na dvě části jsem přesvědčen, že se jedná o správný postup a jiný výklad správců by mně překvapil.

Jako pozitivum berte, že stát po Vás neche žádnou dědickou daň, což není zase ve světě až tak běžné.

Výše daně se odvíjí i od jiných zcela nahodilých událostí jako kdy Vám nájemník konečně zaplatí, jaké změny daňových zákonů v parlamentu projdou a jaké se obstrukcemi podaří opozici oddálit a další. To je prostě život... pb