Dle mého přesvědčení by SVJ měla vlastní příjmy (uvedené v § 16 Nařízení vlády 366/2013) zejména sankční úroky vlastníků,  úroky z bankovních účtů na jméno SVJ, pojistné plnění ze smluv uzavřených ve  prospěch SVJ, prodej vlastního majetku, kurzové rozdíly apod. účtovat výsledovkově do výnosů. Účtovat tyto příjmy jako závazek k vlastníkům by bylo nevhodné a mohlo by vést k chybnému zdanění SVJ popř. ke skrytému rozdělení zisku SVJ bez zdanění.

Dle mého přesvědčení by SVJ měla výdaje na vlastní správní činnost (uvedené v § 17 Nařízení) účtovat výsledovkově do nákladů. V případech, kdy neprovádí vyúčtování těchto výdajů v plné výši vlastníkům (např. proto že část hradí z vlastních zdrojů - viz výše, nebo proto, že se dohodli na konstantních příspěvcích nezávislých na výdajích na správu) si myslím, že jiné účtování by bylo nesmyslné. I v případě, kdy se SVJ dohodne na vyúčtování těchto služeb vlastníkům v plné výši, bych doporučoval výsledovkové účtování.

Dle mého přesvědčení by SVJ měla výdaje související s příjmy, o kterých účtuje do výnosů (zůstatková cena prodaného majetku, náklady na vymáhání dlužných příspěvků, pojištění ve prospěch SVJ atd.), účtovat do nákladů a příjmy související s výdaji, o kterých účtuje do nákladů (příspěvky vlastníků na vlastní správu SVJ), účtovat do výnosů.

Ostatní položky (příspěvky na správu nemovitosti, přijaté dotace, opravy a technické zhodnocení nemovitosti, vybrané nájemné společných prostor, zálohy na služby a platby služeb atd.) je možné účtovat rozvahově. V řadě případů, ale lze obhájit i výsledovkové účtování.  

Existují tedy společenství, která je možné účtovat rozvahově, ale obecně SVJ účtovat rozvahově nelze.

Jedná se však o můj subjektivní názor. Vyhláška 504/2002 Sb, ČÚS ani jiné oficiální dokumenty se k tomu nevyjadřují.

Řada auditorů a účetních expertů má na to stejný nebo podobný názor jako já, řada jich má názor jiný. pb