Pokud budeme vycházet z toho, co se našim zákonodárcům po projevu všech jejich snah podařilo dostat do zákona pak tam stojí následující:   1) „Vstupní cena” u nehmotného majetku není odlišně definována, lze tedy užít §32 odstavec 7 a dle §29 odst (1) první věta za písm f) bude: ///Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, ... nejpozději však v prvním roce odpisování./// Tedy vstupní cena = pořizovací cena + zhodnocení 2) Odpisy jsou odlišně definované, nelze použít §32a (7), ale počítáme dle §32a odst. (4) tedy v prvém roce jako: roční odpis = vstupní cena / 36 * počet měsíců používání   Z terminologie odstavce vyplývá, že se jedná o „roční odpis” a že je stanoven rovnoměrně podle počtu měsíců, tedy i v měsících před zahájením už odepisuji s „plné” vstupní ceny. Jiný způsob v zákoně není definován ... až na ustanovení § 32a odst (6), které může mást:   ///Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (nikoliv pořizovací cenu !!! pozn. autor) nehmotného majetku...Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 4...///   Tedy pokud po 2 měsících provedu zhodnocení musím zvýšit vstupní cenu (=pořizovací cena + zhodnocení) ještě jednou o zhodnocení a „přepočítat” odpisy. Za zmínku stojí i výraz „odečíst již uplatněné odpisy”, které jsou v ten okamžik 0, neboť za prvé - ještě jsem nesestavoval ani nepodával přiznání, ještě jsem nic neuplatnil, za druhé odpisy jsou „roční” (byť vypočítané dle počtu měsíců), o měsíčních odpisech v zákoně nic není. Takže vezmu „zvýšenou vstupní cenu” = vstupní cena + zhodnocením - 0 = pořizovací cena + 2 x zhodnocení, rozpočtu to rovnoměrně mezi 34 měsíců a odepisuji.   Pokud Vám připadá že dohromady odepíšete o moc víc, než byly výdaje, tak máte správný pocit. Ten rozdíl je dán pozměňovacími návrhy v průběhu schvalování zákona. U hmotného majetku toto aplikovat nelze, protože v § 29 odst (3) věta druhá je jasně specifikováno, že se tento postup nepoužije. U nehmotného toto omezení chybí.