Není to tak jednoduché.

Předpokládám, že máte na mysli jednu pracovní cestu, která trvala 10 hodin, z toho 3 hod. v SRN. Tato cesta je zahraniční pracovní cestou (celá) a má svůj tuzemský úsek a zahraniční úsek. Rozhodně to ale nejsou dvě cesty - jedna 7-mihodinová tuzemská a druhá 3-hodinová zahraniční.

1) Omezení na cesty delší než 12 hodin se týká pouze tuzemských cest:

ZDP § 24 (2) k) 2. (uznatelné výdaje jsou také) ... výdaje (náklady) na pracovní cesty, ... pokud není dále stanoveno jinak, přitom ... zvýšené stravovací výdaje (stravné) při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, zahraniční stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách...

Tuzemské stravné na zahraniční pracovní cestě je výdaj na pracovní cestu a v ZDP se o něm nehovoří (není tedy pro něj stanoveno jinak, narozdíl od tuzemského stravného na tuzemských cestách) a tudíž je dle mého přesvědčení uznatelné vždy. (Bohužel si nejsem jist, jestli bude mít Váš správce daně stejné přesvědčení, popř. jestli se Vám ho podaří přesvědčit - může tvrdit, že o stravném je řečeno jinak a to tak, že se uznávají pouze zahraniční stravné a stravné na dlouhých tuzemských cestách a jiné se neuznává ).

2) OSVČ nemá na cestovní náhrady NÁROK nikdy. Náhrady jsou pro něj (pouze) položkou snižující základ daně a to ve výši, ve které má nárok na ně "státní" zaměstnanec. V uvedeném případě státní zamětnanec na zahraniční stravné nárok nemá a proto není pro OSVČ položkou snižující daň.

Shrnutí. Dle mého přesvědčení si OSVČ může snížit základ daně o 80 Kč (o částku na kterou má nárok "statní" zaměstnanec), protože se nejdená o tuzemskou pracovní cestu, ale zahraniční, a tudíž se limit 12 hod neaplikuje.

Je možné, že správce daně nebude chtít uznat žádné stravné, protože se jedná o pracovní cestu kratší 12 hodin, kde nevznikne ("státnímu" zaměstnanci) nárok na zahraniční stravné.

Uplatnit si 15 euro aké částku snižující základ daně není možné v žádném případě. pb