Dobrý den,

plně s Vámi souhlasím, ale upřesnil bych to:

Pokud se obě strany dohodnou před vystavením daňového dokladu, že přeplatek je taktéž zálohou, bude daňový doklad na plnou přijatou částku.

Pokud se tak nedohodnou, pak by příjemce:

• měl částku bez zbytečného prodlení vrátit
• neměl by o ní účtovat na účet přijatých záloh (324), ale ostatních závazků (379)
• a vystavit doklad na požadovanou čásku (zaúčtovanou na 324)

Kombinaci, kdy příjemce inkasuje vyšší zálohu (než bylo smluveno), nic nedomluví, nevrátí ji a zaúčtuje na účet 324 (tedy nejčastější praktická reakce na přeplacenou zálohu) a neodvede DPH, bych považoval za nebezpečnou, protože vzniknou problémy se správcem daně - obhájit, že se nejednalo o zálohu (zvláště pak, kdy druhá strana bude účtovat o zaplacené záloze.

Naproti tomu situace, kdy příjemce odvede z omylem zaplacené částky DPH (aniž by se dohodli o ponechání jako zálohy), následně se dohodli na vrácení přeplatku a vyžádá si DPH zpět (na základě změny účelu platby) je sice pracnější, ale bez rizik.

Každopádně, pokud potřebujete stanovisko pro vyvíjení software (tedy pro obevně platný princip, který následně bude používat desítky uživatelů), nespoléhal bych na bezplatnou poradnu a pokud máte zájem můžeme se dohodnout na závaznějších konzultacích. pb