Kombinace - faktura s DPH + cizí měna + paušální výdaje - je nešťastná v tom smyslu, že se málo vyskytuje, netýká se velkých subjektů a tudíž se neřeší (zákon na ní moc nepamatuje, nejsou žádná výkladová stanoviska, nejsou výsledky soudních sporů). Problém spočívá v tom, že narozdíl od uplatňování "skutečných výdajů", je potřeba opravdu správně odlišit "snížení příjmů" od "výdajů" a to jak u přepočtu cizí měny (kurzových rozdílů), tak u DPH.

Takže podle zákona:

• výnosem je fakturovaná částka (pohledávka) snížená o DPH, které musíte odvést státu. Takže výnosem je  121 € snížené o 567 Kč (nikoliv 100 €; nikoliv 2700 Kč i když to v některých případech může vyjít stejně).
• pokud Vám někdo zaplatí víc, je přeplatek Vašim závazkem vrátit zpět (jinak by se jednalo o nedovolené obohacování). Pokud si jej ponecháte, zdaníte přeplatek jako příjem (tj. zdaníte i těch 9 eur navíc - příjmem je 130 € nížené o 567 Kč)
• pokud Vám někdo zaplatí méně, je nedoplatek Vaší pohledávkou, kterou zatím nezdaňujete. Zdaníte jí, až ukončíte (popř. přerušíte) podnikání nebo přejdete na skutečné výdaje (pokud se do té doby něják "neztratí" z Vašeho obchodního majetku, což se často stává :-) takže příjmem je momentálně 100 € snížených o 567 Kč, 21 € zdamíte v budoucnu.)
• pro účely DPFO můžete eura přepočítávat buď jednotným kurzem, který vyhlašuje MF po ukončení roku, nebo denním kursem ČNB. Vybrat si můžete podle toho, co je pro Vás výhodnější nebo jednodušší. Otázkou je, jestli brát denní kurz ze dne vystavení faktury nebo ze dne přijetí platby. Já jsem přesvědčen, že (jelikož nevedete podvojné účetnictví) ze dne přijetí platby (tedy jiný kurz, než jste použil při výpočtu DPH!). Většina účetních ale v praxi používá denní kurz stejný jako na faktuře pro přepočet DPH. pb