Dohoda o používání vlastního telefonního přístroje a vlastního tarifu zaměstnancem pro služební účely možná je. Problém spočívá v prokázání služebních hovorů a oprávněnosti výše náhrady.

Na použití vlastního nářadí lze nasadit pouze používání přístroje, nikoliv příspěvek na tarif. Příjem za opotřebení telefonu se nezdaňuje a neodvádí se pojistné.

Pokud má zaměstnanec paušální neomezený tarif, pak jeho náklady na využití tarifu pro služební hovory jsou nulové a můžete se obávat, že příjem od zaměstnavatele za využití tarifu by mohl být vykládán jako příjem ke zdanění (a odvodům z mezd) společně se mzdou zaměstnance.

I kdybyste obhájili, že zaměstnavatel hradí zaměstnanci poměrnou část tarifu dle uskutečněných hovorů, bude obtížné prokazovat míru využití pro zaměstnavatele a pro soukromé hovory zaměstnance.

Z hlediska daní bych se do takovéto dohody raději nepouštěl. pb