Odpověď:Dobrý den, v rámci refundace výdajů za cestovné (projekty EU, tuzemské/české organizace) jsem narazila na dva způsoby propočtu kapesného. Jeden zaměstnavatel vypočítává kapesné pouze ze základově kráceného stravného - tj. dle doby strávené v zahraničí (tj. celá sazba, 1 anebo 2 třetiny x 40% sazba); druhý zaměstnavatel vypočítává kapesné až ze stravného, které případně zkrátil navíc ještě o poskytnutá jídla (tak jak to uvádíte zde v odpovědi na něčí otázku z roku 2012). Dle JUDr. Marie Salačové (uznávané specialistky na problematiku poskytování cestovních výdajů) se však používá prvně uvedený způsob (tedy pouze ze stravného, které je upravené dle doby strávené mimo území ČR). Ráda bych se tedy zeptala, zda vámi uváděný způsob v dřívější době platil a kdy tedy platit přestal. Ráda bych upozornila organizaci, že dělá chybu ve výpočtu kapesného. A podložila to argumenty - zákon, vyhláška atp. Díky za reakci K krácení kapesného na zahraniční cestě "Dobrý den, pokud bude zaměstnanec na zahraniční pracovní cestě pouze 8 hodin,má nárok na jednu třetinu stravného,na jakou výši kapesného dle zákona má v tomto případě nárok? Na 40% z jedné třetiny stravného? Děkuji za odpověď." Odpověď: Ano, nárok na kapesné se vypčítává ze stravného po zkrácení. Pokud by mu zaměstnavatel poskytl jedno hlavní jídlo, tak třetinu stravného zkráti ještě o 70 % (tedy dostane 10 % celodenní sazby), má zaměstnanec nárok na kapesné 40 % z takto dvakrát pokráceného kapesného (tedy 4 % celodenní sazby stravného). Mimochodem terminologii užíváme oba hodně nepřesnou: •zaměstnanec nemá na kapesné nárok, záleží na zaměstnavateli, zda mu jej poskytne •pokud se jedná o "státního" zaměstnance, je těch 40 % nejvyšší částka, kterou smí zaměstnavatel poskytnout •pokud se jedná o zaměstnance obchodní společnosti, fyzické osoby nebo nestátní neziskové organizace může dostat i vyšší kapesné, ale pak bude "nadlimitní", tj. vše nad 40 % se společně se mzdou "dodaní" (odvede daň z příjmu včetně odvodů SP a ZP). pb Výše kapesného při pracovní cestě
1. Nárok na kapesné není zákonem dán. Je dána pouze horní hranice, kterou je možné zaměstnanci placenému ze státního rozpočtu přiznat - § 179 zákoníku práce (méně lze určit bez problémů; více nikoliv) a která se shoduje s horní hranicí, která je pro zaměstnance soukromé sféry osvobozena od zdanění - § 6 odst. 7 písm. a) ZDP (méně lze přisoudit, pokud však dostane více je nutné dodanit).
2. Tato horní hranice byla od 1. 1. 2012 do 30. 9. 2015 dána jako 40 % stravného PO zkrácení o zajištěná jídla; v době před tím a po tom ve výši 40 % stravného PŘED zkrácením o zajištěná jídla. Znovu ale předesílám, že pokud někdo před 1. 1. 2012 nebo po 30. 9. 2015 poskytl zaměstnanci kapesné ve výši 40 % stravné zkráceného o poskytnutá jídla, tak to bylo v souladu se zákonem.
3. Vzhledem k tomu, že změna zákona k 1. 1. 2012 nebyla úmyslem, ale nedopatřením (kdy předkladatel si nevšiml, co předkládá, a schvalující zákonodárci si změnu, kterou odhlasovali nepromysleli), rozhodlo MPSV (zákon-nezákon), že státní zaměstnanci mohou ze státního rozpočtu dostávat i více než je v textu zákona a to až do výše 40 % nezkráceného stravného a následně se GFŘ vyjádřilo, že v tom případě se dodaňovat bude až kapesné překračující hranici 40 % nezkráceného stravného.
Tudíž pochybuji, že byste mohla narazit na případ, kdy někdo něco někdy dělal špatně (v rozporu s oficiálním výkladem zákona). pb