To, co uvádíte je problém, se kterým jsem se setkal v poslední době vícekrát a bude pravděpodobně zaviněn novým metodikem na správě sociálního zabezpečení (SSZ).

Dle mého přesvědčení Vámi uváděná osoba nezaměstnává sama sebe, jak tvrdí SSZ, zaměstnává jí společnost s.r.o. (což je jiný právní subjekt než její společník) a pouze dochází k tomu, že jménem společnosti jedná tatáž osoba, jako je zaměstnanec. Takže na pracovní smlouvě bude na obou stranách podepisovat tentýž člověk - jednou sám za sebe, podruhé jako pověřenec (jednatel) jiné osoby s.r.o., nicméně se jedná o vztah dvou rozdílných osob. A  zcela paradoxně SSZ nevadí, pokud má společnost dva nebo více společníků a jediný jednatel podepisuje sám se sebou pracovní smlouvu.

Co s tím?

Společník může opracovávat pro svoji společnost kovové součástky za úplatu i bez pracovní smlouvy a důsledky této úplaty (čímž myslím odovody daní, sociálního a zdravotního) jsou zcela stejné jako by byl obyčejným zaměstnancem na pracovní smlouvu. S jedinou výjimkou - na přihlášce na SSZ zaškrtává jiné okénko. Doporučuji tedy v daném případě pracovní smlouvu mít, ale na sociálce neukazovat a zaškrtnout "společník".

Při Vámi uváděném řešení, jak už jsem řekl, společník odvádí z odměny stejné odovody jako z pracovní smlouvy. A zde v praxi vzniká dlaší problém. Dle mého chápání zákone se příjem "společníka" a příjem "jednatele" pro účely účely SSZ sčítá (§ 8 zákona o nemocenském pojištění) a nelze uplatnit "osovobození" do 2 499 Kč (je to jediný případ, kdy se příjmy z více smluv musí sečíst). Ale např. naše správa SSZ  tvrdí, že se oba vztahy posuzují odděleně a přeplatek vrací. pb