„Prodal jsem obchodní podíl v s.r.o. Ve firmě zůstal nerozdělený zisk z minulých let. Při prodeji jsem uzavřel dohodu s nabyvatelem, že mi bude nerozdělený zisk měsíčně vyplácet až do dohodnuté výše. Je tento postup správný ? V případě že ano, jak budou tyto částky zdaněny?“
„Naše firma pořádá výstavu aut a na tuto akci koupila párky, pivo, pečivo apod. Celková suma tohoto nákupu přesahuje 10 000,- Kč. Jedná se o typický příklad občerstvení a je to tedy nedaňový náklad na reprezentaci?“
„Společnost uzavřela podle § 66 odst. 2 OZ smlouvu o výkonu funkce jednatele, na základě které jednateli za výkon jeho funkce přísluší odměna ve výši, kterou stanovila valná hromada. Odměna bude vyplácena měsíčně. Prosím Vás o radu, jak správně účtovat.“
„Naše společnost je vlastníkem objektu, který pronajímá jako kancelářské prostory. Každý měsíc je účtováno nájemné a paušální částkou služby (účtováno do výnosů). Ve smlouvě je uvedeno že skutečné náklady za služby budou vyfakturovány 1x ročně podle skutečné spotřeby. Pokud bychom toto vyúčtování udělali např.až v 09/2005 a týkalo by se služeb za r. 2004, jak postupovat z daňového pohledu - dodatečné přiznání k dani z příjmu za r. 2004? U nájemníků, kteří nevytvořili dohadnou položku také? Je to pro ně v r. 2005 daňově neúčinný náklad?“
„Rád bych slyšel Váš názor, jako odborníků, na možnosti optimalizace daňové zátěže - konkrétně se jedná o využívání různých daňových a právních režimů v jiných zemích. Rád bych věděl, zda je opravdu tak jednoduché vlastnit firmu v zahraničí. Zda toto není v nějakém rozporu s nějakým platným zákonem u nás. Myslím možnost kancelářského servisu v zahraničí, kdy je firma vlastně domácí v dané zemi a já, jako majitel bych se mohl klidně nacházet neustále na území ČR. Firma by neustále měla být daňovým rezidentem v zahraniční zemi a podléhat tamějším daňovým a právním podmínkám. Je pravda, že jsme již v EU, ale je to tak jednoduché?“
„Jak vyřešit situaci, kdy na běžný účet s.r.o. přijdou peníze, které této firmě nepatří? Odběratel uhradil pohledávku a vložil na účet větší hotovost - část této platby byla určena pro jednatele firmy, který současně ještě podniká jako FO. Jednatel si tuto částku vybral. Jak to správně ošetřit, aby nevznikly problémy s FÚ? Stačí čestné prohlášení odběratele?“
„Lze tvořit daňově uznatelnou rezervu na opravy hmotného majetku, pokud cena je nižší než Kč 40 000,--. Firma pořídila na leasing lis, který v r. 2003 odkoupila za cenu nižší než 40 000,- Kč, i když původní pořizovací cena v leasingové firmě byla vyšší než 40 000,- Kč.“
